São Tomé kpó Príncipe kpó/guw-bj

Sọn Wikipedia
     

Cet article est écrit en Gun (Bénin)

São Tomé kpó Príncipe kpó

Tatɔ́-tònɔ São Tomé
Lɛdó 964 km²
Gbɛtɔ̀ Sɔxa Lɛ 220 372 ab. (2023)

São Tomé kpó Príncipe kpó, xe nyí nyínywɛ ɖi République démocratique de Sao Tomé-et-Principe nyí akɔta ɖé to Aflika, é tin to lɛdó ɖé mɛ to xùto Guinea tɔn. Lokpó tangan São Tomé kpó Príncipe kpó tɔn lɛ yí nuɖi kilomɛtlu 140 dó ɖɛ̀n dó yěɖélɛ kpóɖɔ lokpó awe lɛ yí nuɖi kilomɛtlu 250 kpó 225 kpó dó ɖɛ̀n dó hwèyixɔ agewaji tɔn ná Gabon. gbɛtɔ́ sɔxa xe to otò lɔ mɛ wɛ 201,800 (Sɔgbe xɛ mɛxixya 2018 tɔn), yèɖɔ to Seychelles godo, São Tomé kpó Príncipe kpó wɛ nyí otò awetɔ xe hwè húgǎn kpóɖɔ awetɔ to otò Aflika tɔn lɛ mɛ xe mɛ gbɛtɔ́ hwè te húgǎn, éwɔ sɔ wɛ otò xe hwè húgǎn xe mɛ Portugal-gbè nɔ nyí didó te.

Lɛdógbeɖevomɛ Glɛnsigbe tɔn ná nyíkɔ otò lɔ tɔn wɛ Saint Thomas and Prince xe zɛɛmɛ étɔn to Gungbe mɛ wɛ: Mɛwiwe Thomas kpó Prince kpó.

Lokpó lɔ lɛ nyí kpikpli Portugal-nu lɛ tɔn ɖé, cigbǎ yé ko jɛ yěɖékannu sɔ́n liyasun 1975 tɔn gbɔ́n. Portugal-gbè wɛ nyí yovo-gbè otò lɔ tɔn.

Hwenuxó[jlado | jla asisado]

Portugal-nu lɛ wá Lokpó São Tomé tɔn ji to azán 21tɔ awewesun 1471 tɔn, kpóɖɔ Lokpó Príncipe tɔn ji to azán 17tɔ alunlunsun 1492 tɔn. Ɖilě azán éxelɛ nyí kinklandówiwe ná mɛwiwe lɛ, lokpó awe lɔ lɛ tindó nyíkɔ mɛwiwe lɛ tɔn. Lokpó S. Antão tɔn, xe nyí nyíkɔ ɖayǐ tɔn ná Lokpó Príncipe tɔn, ɖiɔ to 1500 nádó gbògbéna Axɔvi Portugal tɔn.

Owě hwenuxó tɔn xe nyí alɔkɛyi to osɛ́n-lixo ɖé ɖɔ ɖɔ mɛɖé ma nɔ nɔ̀ otò lɔ mɛ hwɛkpó bato-kùntɔ Portugal-nu lɛ tɔn dó wá.

Hwlà tintan xe Portugal-nu lɛ saxwé dó dókpó to lokpó lɔ lɛ ji kpó kɔɖétɔn ɖagbe kpó wá aimɛ to 1493. Ayigba osó minyɔnɔ lokpó lɔ lɛ tɔn sɔawuxya nádó nyɔ́ ná leke. É nɔ byɔ́ azɔ̌n sinsinnyɛ wiwà nádó dó leke bosɔ bɛ yé kpli. Kanlinmɔ lɛ nyí hinhɛnwa sɔ́n Portugal nádó wà azɔ̌n lɔ. Ná otò ɖevo lɛ jɛ leke lɛ dó ji tawun dógɔ wutu, lokpó lɔ lɛ ma kpénugo nádó mɔ akwɛ́ sɔ́n é mɛ. Kakatimɔ é wá lɛzun fie afanumɛ lɛ nɔ nyí sisà te. To oxwe kanweko 19tɔ mɛ, jinukún kafe kpó cocoa kpó tɔn lɛ wɛ nɔ nyí didó. Éxelɛ wá lɛzun kɔɖétɔn ɖagbenɔ. o 1908, otò lɔ wɛ nyí otò xe mɛ cocoa nɔ nyí didó te húgǎn. Cocoa wɛ nyí jinukún titewungbe húgǎn otò lɔ tɔn.

To azán 3tɔ afínplọsun 1953, ahwàn Batepá tɔn bɛjɛeji. To ahwàn lɔ hwenu, tòvi kanweko susu lɛ wɛ nyí xùxù gbɔn Portugal-nu lɛ dali. Portugal-nu lɛ jlo azɔ̌nwatɔ lɛ xe ná wazɔ́n to oglè leke tɔn yětɔn mɛ. Tòmɛnu lɔ lɛ ɖɔ ɖɔ yé to nyínyi yiyizan tayiɖi kanlinmɔ lɛ. Togán lɔ ɖɔna ahwànfuntɔ lɛ nádó wle tòmɛnu ɖékpókpé xe ma jlo ná wazɔ́n.

To vivɔnu 1950 lɛ tɔn, kpikpli ɖé jlo mɛɖékannujɛ. Yé nɔ nyí yiylɔɖɔ MLSTP (Mouvement pour la Libération de São Tomé et Príncipe). To 1974, yé kpénugo nádó ɖé Marcelo Caetano sɛ̀ tayiɖi nukɔntɔ yětɔn. To 12 juillet 1975 São Tomé kpó Príncipe kpó lɛzun otò xe jɛ éɖékannu ɖé. Togán tintan wɛ Manuel Pinto da Costa. Éwɔ wɛ nyí wekantɔ ɖaxo húgǎn kpikpli MLSTP tɔn. Kakajɛ 1990, MLSTP wɛ nyí kpikpli tonǔɖiɖɔ tɔn dókpó gee xe tin. Yé wá ɖiɔ osɛ́n otò tɔn lɛ nádó ná dótɛnmɛ tonǔɖɔgbɛ ɖevo lɛ nádó ɖugán. Tonǔɖɔgbɛ yɔ́yɔ́ lɔ (kpɖɖ) ɖuto vobibla lɔ ji. Miguel Trovoada wá nyí ɖiɖé tayiɖi togán.

Tonǔɖiɖɔ[jlado | jla asisado]

Togán lɔ nyí ɖiɖé nádó ɖugán ná oxwe atɔ́n, bosɔ sɔgan nyí vivɔɖé. Agbagogán nyí ɖiɖé nádó ɖugán ná oxwe ɛnɛ. Hagbɛ́ lizɔnyizɔnwatɔ lɛ tɔn wiatɔ̀n lɛ nyí ɖiɖé gbɔn yé dali. Tòvi xe ko hwɛ́n mɛxo lɛkpó sɔgan blavo to vòbibla hwenu. Yé nɔ blavo gbɔn vòbiba nuglɔ tɔn ɖé dali.

Ayimatɛn lɛ[jlado | jla asisado]

São Tomé kpó Príncipe kpó nyí mimá dó ayimatɛn 2 mɛ: Príncipe kpó São Tomé kpó. Ayimatɛn lɔ lɛ nyí mimá dógɔ dó agbegbe c inawe ji, cidókpó to São Tomé kpóɖɔ dókpó to Príncipe (kpóɖɔ Príncipe ko to ganɖu dó éɖé ji sɔ́n 29 avril 1995 gbɔ́n).

Lɛdó ayigba tɔn kpó Ninɔmɛ aimɛ tɔn kpó[jlado | jla asisado]

São Tomé kpó Príncipe kpó nyí didóai gbɔn lokpó osó minyɔnɔ tɔn awe dali, ɖéxe klohúgǎn wɛ lokpó São Tomé tɔn, kpó ageklo susu ɖevo lɛ kpó. É to adà xùtowaji Guinée tɔn mɛ, bo sɛ yì la sɔ́n hwèyixɔ-waji Aflika tɔn. Lokpó awe lɔ lɛ nyí lokpó osó minyɔnɔ Cameroun tɔn.

Bɛkplidókpɔ́ lokpó lɔ lɛkpó tɔn klo sɔ 1,001km2. Fie ayihɔ́n lɔ nyí mimá dó awe te ɖín gbɔn ageklo Rolas tɔn lɛ ji to xuwaji lokpó São Tomé tɔn. Fie yiaga húgǎn wɛ aga kpéte São Tomé tɔn xe yìji sɔ 2,024m.

Ninɔmɛ aimɛ tɔn gɔ́ ná yozò, afínfín kpó mimiɔn kpó, kpóɖɔ to xwemɛxwemɛ, ninɔmɛ aimɛ tɔn nɔ yiaga sɔ 27 C. Ojlɛ tangan awe wɛ tin. Gravana wɛ nyí ojlɛ xe mɛ akú nɔ dó húgǎn. Jikun ma nɔ ja sɔmɔ, kpóɖɔ yozò nɔ tin. Gravana nɔ nɔ̀ aimɛ sɔ́n ayidosun jɛ avivọsun. Ojlɛ jikun hwenu tɔn nɔ bɛ sɔ́n kọ́yànsun jɛ nuwhàsun.

Ninɔmɛ akwɛ́zinzan tɔn[jlado | jla asisado]

Sɔ́n hwenue gbɔn lokpó lɔ lɛ nyí mimɔ, ninɔmɛ akwɛ́zinzan tɔn étɔn ko nyí zize sinai dó oglè kpó hwèxuxu kpó tɔn ji. To nǔxe nɔ nyí sisa dó togodo lɛ mɛ, cocoa wɛ bɛ 95 to 100 ji. Onǔ ɖevo lɛ xe nɔ nyí sisa dó togodo wɛ gànvɛɛ, amì vɛɛ kpó kafe kpó. Onú ɖevo xe sɔ nɔ hɛn akwɛ́ wá wɛ alogigɔ ná mɛxe ɖisa wá otò lɔ mɛ lɛ.

To hwenue yé jɛ yěɖékannu godo, tito akwɛ́zinzan tɔn otò lɔ tɔn nɔ nyí otò lɔ blebu tɔn, é wá lɛzun hwɛxo mɛɖétiti tɔn to bɛjɛeji 1990 tɔn. Todin, tito akwɛ́zinzan tɔn otò lɔ tɔn nɔ nyí zize sinai dó nunina tògodo tɔn sɔ́n nunamɛtɔ lɛ dè ji.

Suhúgǎn nǔxe nɔ nyí hinhɛn wá sɔ́n tògodo lɛ tɔn nɔ wá sɔ́n kpórtugal 51%, France 14%, Angola 11%, kpó Japon kpó 10%.

To 2001, amì nyí mimɔ to oxù xe otò lɔ kpó otò Nigeria tɔn kpó to nuɖɔ̀n ɖɔ ɖɔ nutindó émi tɔn wɛ é nyí mɛ.

Mɛxixya[jlado | jla asisado]

Sɔgbe xɛ mɛxixya xe wá aimɛ to 2010, nuɖi gbɛtɔ́ sɔxa 163,000 wɛ nɔ nɔ̀ São Tomé kpó Príncipe kpó. gbɛtɔ́ 52,000 nɔ nɔ̀ tatɔ́-tònɔ lɔ mɛ bɔ gbɛtɔ́ xe ma kpé fɔtɔ́n cinawe nɔ nɔ̀ Lokpó Príncipe tɔn ji.

São Tomé wɛ nyí tatɔ́-tònɔ otò lɔ tɔn kpóɖɔ tòɖaxó tangan lɔ.

Omɛ São Tomé kpó Príncipe kpó tɔn lɛ nyí mimá dó kpikpli akɔ̀ tɔn xe bɔdego éxelɛ mɛ: akɔ̀ voovo xe nɔ nyí cicakadókpɔ́ xɛ akɔ̀ ɖevo lɛ, kúnkan Portugal-nu lɛ tɔn kpó afanumɛ Aflika tɔn lɛ kpó; Forros, xe nyí akɔ̀ xe su húgǎn kpó kúnkan afanumɛ xe jɛ meɖékannu lɛ tɔn kpó; Angolares, xe nyí kúnkan afanumɛ xe wá sɔ́n Angola tɔn lɛ; Tonga, yèɖɔ omɛ Forros tɔn lɛ xe nyí cicakadókpɔ́ xɛ azɔ̌nwatɔ xe wá sɔ́n Angola, Mozambique kpó Cape Verde kpó lɛ; kpó kúnkan mɛxe wá sɔ́n Cape Verde lɛ tɔn kpó.

Yovo-gbè otò lɔ tɔn wɛ Portugal-gbè. Ogbè ɖevo lɛ xe sɔ nɔ nyí didó wɛ Créole, yèɖɔ ogbè ɖé xe bɛ flusɔ́ xogbe ogbè voovo tɔn lɛ hɛn, xe nɔ nyí didó gbɔn suhúgǎn mɛxe nɔ nɔ̀ São Tomé lɛ dali; Angolar, xe nɔ saba nyí didó to xùwaji-hwèzɛtɛn São Tomé tɔn; Lung`ié, xe nɔ nyí didó to Príncipe; kpó flusɔ́ ogbè tɔn ɖé xe wá sɔ́n Cape Verde kpó.

Ɖiblanyi mɛlɛkpó wɛ nyí Klistiani: Sinsɛ̀n Katoliki Lomu tɔn kpó Protestants kpó.

Aca[jlado | jla asisado]

Aca otò lɔ tɔn lɛ nyí nuyiwaɖéji gbɔn alixo nuyiwa tɔn Portugal-nu lɛ kpó Aflika-nu lɛ tɔn kpó dali. Owè xe nɔ saba nyí ɖúɖú to lokpó lɔ lɛ ji wɛ Ússua, Socopé, Dêxa, kpó Puita kpó. Tchiloli, Danço Congo kpó Auto dos Floripes kpó nyí wadóxya gbangba tɔn lɛ, yèɖɔ akpajlɛ̌ aca Portugal-nu lɛ tɔn.

Alda Neves da Graça do Espírito Santo nyí xómilomilo-kàntɔ ɖinyǐ ɖé xe wá sɔ́n São Tomé.

Wekpinkplɔ́n[jlado | jla asisado]

E nɔ nyí bibyɔ́ to ovi lɛ si nádó yì wexɔmɛ ná oxwe ɛnɛ. Le Lycée National (São Tomé et Príncipe) kpó l'Université de São Tomé et Príncipe kpó wɛ nyí wexɔmɛ ɖaxo awe otò lɔ tɔn lɛ.

Alɔdlɛndónù lɛ[jlado | jla asisado]