Gabon/guw-bj

Sọn Wikipedia
     

Cet article est écrit en Gun (Bénin)

Gabon

Tatɔ́-tònɔ Libreville
Lɛdó 267 668 km²
Gbɛtɔ̀ Sɔxa Lɛ 2 397 368 ab. (2023)

République Gabon nyí otò ɖé to Aflika. é tin to nukpɔntɛn lɔ. É tindó dógbó lɛ xɛ Guinée, Cameroun, kpó République Congo kpó. Tatɔ́-tònɔ étɔn wɛ Libreville, xe sɔ nyí tòɖaxó xe klo húgǎn to otò lɔ mɛ. Gabon tindó lɛdó ɖé xe bɛ nuɖi kilomɛtlu 100 000 hɛn. gbɛtɔ́ livi 15 wɛ nɔ nɔ̀ Gabon.

Gabon nyí kpikpli ɖé xe nɔ nɔ̀ France. é lɛzun otò yɔ́yɔ́ ɖé to 17 août 1960. Sɔ́n 1960 gbɔ́n, togán 3 kpóun wɛ ko ɖugán to otò lɔ mɛ. Ganɖuɖu acɛglanglan-kpanamɛ tɔn dókpó wɛ é tindó to tintan hwenu. To bɛjɛeji oxwe 1990 lɛ tɔn, otò lɔ nyí tɛnsɛna yì ganɖuɖu susu mɛ. Gabon nyí dókpó to otò adɔkunnɔ Sub-Saharan Aflika tɔn lɛ mɛ. é tindó omɛ 4tɔ xe yiaga tlala bosɔ yiaga húgǎn GDP per capital (PPP) to lẹdo lọ mẹ. Gabon tindó nuxahun akwɛ́zinzan tɔn jɛ obá de mẹ, kpóɖɔ ohɛ́n susu tin to otò lɔ mɛ.

Hwenuxó[jlado | jla asisado]

Mǐ ma nyɔ́ nususu gandó hwenuxó Gabon tɔn go hwɛkpó dó jɛ éurokpé. Omɛ tintan xe nɔ nɔ̀ otò lɔ mɛ lɛ sù tawun. To nukɔn mɛ, omɛ Burtu lɛ sɛtɛn wá lɛdó lɔ mɛ to hwenuena yé ko jɛte sɔ́n Agewaji godo. Aca lɛdó lɔ tɔn ma nyí nyínywɛ sɔmɔ, adavo anazɔ́n ɖé xe ko tin to aimɛ.

To oxwe kanweko 15tɔ mɛ, Portugal-nu lɛ wɛ nyí Europe - nu lɛ tintan xe dla lɛdó lɔ kpɔ́n. To ojlɛ énɛ mɛ, xuto Gabon tɔn nyí ganɖuɖéji gbɔn Axɔluɖuta Loango tɔn dali. Enɛ nyí ninɔmɛ ɖé xe bɛ adà nǔxe nyí Angola kpó Rékpublique Congo égbezangbe tɔn lɛ kpó hɛn. To tintan hwenuxó, Portugal-nu lɛ saxwé dó lokpó São Tomé, Príncipe, kpó Fernando kpó tɔn lɛ kpó ji cigbǎ yé nɔ dla xuto Gabon tɔn kpɔ́n hwɛxwɛ. Portugal-nu lɛ dó nyíkɔ ná lɛdó Gabon tɔn kpó xogbe yětɔn gabão kpó xe zɛɛme dó awugbó xe tindó awà kpó nucinnyɔdó ɖé kpó. Bɛsɔ́n oxwe kanweko 16tɔ, ajɔwatɛn lɔ nɔ nyí yiyizan ná afanumɛ-nyínyi.

To oxwe kanweko 19tɔ mɛ, Flansenu lɛ yí Gabon dó basí akpaɖéxwe axɔluigba Colomon tɔn yětɔn. To ojlɛ éxe mɛ, nuɖɔnamɛ susu wɛ nyí bibasí gandó zungbo Gabon tɔn lɛ go. Linlin-kàntɔ Pierre Savorgnan ɖé Brazza nyí dókpó to mɛxe ɖinyǐ húgǎn nádó wàmɔ lɛ mɛ. To 1849, afanumɛ xe nyí tuntundóte lɛ ze Libreville ɖayǐ, éxe wá lɛzun tatɔ́-tònɔ lɔ to godo mɛ. To 1910 Gabon nyí dókpó to kpikpli Flansenu lɛ tɔn xe wleawuna Aflika (to kpɔmɛ xɛ Congo, Rékpublique centrafricaine kpó Chad kpó) lɛ mɛ. Aflika xoxohwenu tɔn dɛn - to - aimɛ to 1959. To 17 août 1960, Gabon lɛzun otò yɔ́yɔ́ ɖé.

Sɔ́n 1960 gbɔ́n, afɔzéɖayǐtɔ 3 kpóun wɛ Gabon tindó. To 1961 Léon Mosba lɛzun togán tintan. To 1967 to okú Omar Bongo tɔn godo, é lɛzun togán bo ɖugán dó otò lɔ ji jɛ 2009.

To 2009, Omar Bongo kú bɔ visunnu étɔn Aligondóm nyí ɖiɖé tayiɖi azinkpónɔ. To juin 2022, Gabon kɔnawudókpɔ́ xɛ kpikpli Akɔta lɛ tɔn.

Awusɔxya otò lɔ tɔn[jlado | jla asisado]

Gabon tin to xuto Atlantique tɔn to cɛncɛn Aflika tɔn. Madó awe ayihɔ́n lɔ tɔn lɔ ji wɛ é tin te. To kpaa mɛ, Gabon tindó ninɔmɛ xe sɔzɛn ɖé. zungbo lɛ wɛ bɛ madó 85 otò lɔ tɔn hɛn. lɛdó voovo atɔ̀n wɛ tin: agbàdó oxù tɔn (xe tin to gblagbla 20 kpó 300 kpó tɔn mɛ), osó xe tin to hwèzɛtɛn-waji Libreville tọn Chaillu Massif to cɛncɛn.

Otɔ̀ ɖaxo húgǎn Gabon tɔn wɛ Ogogoué xe dɛn ná kilomɛtlu 1200.

Gabon tindó ayigbaɖénamɛ atɔ̀n fie osókla kanweko susu tin te to okɔ́ta kpó okɔ́ta lɛ kpó mɛ. ɖélɛ to osókla lɔ lɛ mɛ bɛ Grotte Lastulville, Grotte Lebam, Grote ɖ'onte Bangolo, kpó Grotte Kikpsigou kpó hɛn. Susu osókla lɛ tɔn ma ko nyí kùnkùn gba.

Nuyijlɛdónugotɔ́ kplidókpɔ́ Akɔta lɛ tɔn ɖé dla osókla lɛ kpɔ́n to alunlun 2008 tɔn mɛ nádó basí kanɖayǐ yětɔn.

Tonǔɖiɖɔ[jlado | jla asisado]

Ogán Gabon tɔn tintan wɛ Leonie Mba. Mɛxe jɛ otɛn étɔn mɛ wɛ Omar Bongo,sɔ́n 1967 kakajɛ okú étɔn hwenuxó to 2009. To ganɖuɖu Gabon tɔn glɔ, ogbɛ́ tonǔɖiɖɔ tɔn dókpó gee wɛ tin to gblagbla 1968 kpó 1990 kpó tɔn mɛ. é nɔ nyí yiylɔɖɔ PDA

Ayimatɛn lɛ kpó agbegbe lɛ kpó[jlado | jla asisado]

Gabon nyí mimá dó ayimatɛn cinɛnɛ mɛ. Ayimatɛn lɔ lɛ sɔ nyí mimá dó agbegbelɛ. Ayimatɛn lɔ lɛ wɛ:

  1. Estuaire
  2. Haut-Ogooué
  3. Moyen-Ogooué
  4. Ngounié
  5. Nyanga
  6. Ogooué-Ivindo
  7. Ogooué-Lolo
  8. Ogooué-Maritime
  9. Woleu-Ntem

Nuxahun akwɛ́zinzan tɔn lɛ[jlado | jla asisado]

Gabon tindó oxwe cinɛnɛ. ayigba Gabon tɔn nyí adɔkunnɔ to ogàn gànmú lɛ mɛ, anazɔ́n, kpó mɔmɔ kpó sɔyi. énɛwutu, nugonǔ atɔ̀n éxelɛ, tayiɖi ogàn xe nɔ nyí titɛ́ dó Portugal-gbè mɛ, uranie to Munana, kpó manganese kpó to France.

Aca[jlado | jla asisado]

Aca xe gbayikpé ɖé wɛ Gabon tindó. hwɛkpó Gabon dó lɛzun gbɛtɔ́ kpaa lɛ, omɛ étɔn lɛ yise ɖɔ yé tindó gbigbɔ sinsɛ̀n tɔn, tayiɖi osin-agó, ajabi. To atɛcici sinsɛ̀n tɔn godo, sinsɛ̀n ɖevo lɛ tayiɖi sinsɛ̀n Klistiani tɔn kpó Ulam kpó wá nyí yiyidógɔ hlan yisenɔ tintan lɛ. Kpikpli akɔta Gabon tɔn ko nɔtena akɔta lɔ sɔ́n 1962 gbɔ́n.

Bɔlu-xogbɛ́ Gabon tɔn lɛ ko to Awusɔxya ná otò lɔ sɔ́n 1962 gbɔ́n. Gabon wɛ yí jonɔ, to kpɔmɛ xɛ équatorial Guinea to agbàhwinhwlɛn Aflika tɔn hwenu to 2012.

Gabon tindó hwèxuxu ɖagbe. É nɔ nyí kpinkpɔnhlan tayiɖi dókpó to nɔtɛn ɖagbe húgǎn xe tin to ayihɔ́n mɛ lɛ mɛ nádó wle xwevi wunmɛ ɖaxo Atlantique tɔn ɖé.

Alɔdlɛndónù lɛ[jlado | jla asisado]