Cameroun/guw-bj

Sọn Wikipedia
     

Cet article est écrit en Gun (Bénin)

Cameroun

Tatɔ́-tònɔ Yaoundé
Lɛdó 475 442 km²
Gbɛtɔ̀ Sɔxa Lɛ 26 545 864 ab. (2020)

Cameroun (xe nɔ nyí yiylɔɖɔ République du Cameroun) nyí otò ɖé to Cɛncɛn Aflika tɔn. Tatɔ́-tònɔ etɔn wɛ Yaoundé. Douala wɛ nyí tòɖaxó xe klo húgǎn to Cameroun. Nǔɖi gbɛtɔ́ livi 20 wɛ nɔ nɔ̀ Cameroun. Paul Biya wɛ nyí tògán Cameroun tɔn. Yé nɔ dó nǔɖi ogbè 250 to Cameroun. Flansegbe kpó Glɛnsigbe kpó wɛ nyí ogbè tangan otò lɔ tɔn.

Ninɔmɛ lɛdó ayigba tɔn[jlado | jla asisado]

To gbigblo nǔɖi kilomɛtlu 475 442 tɔn lɛdó kpé, Cameroun nyí 53tɔ to otò xe klo húgǎn to ayihɔ́n lɔ mɛ. E gandó kiklo-nyinyi Papouasie-Nouvelle-Guinée tɔn go. Otò lɔ tin to Cɛncɛn kpó Hwèyixɔ Aflika tɔn kpó to Golfe du Bénin, xenyi akpaɖexwe Golfe de Guinée tɔn kpó Oxù Atlantique tɔn kpó. Kɔmɛnu otò lɔ tɔn lɛ wɛ Nigeria to hwèyixɔ; Tchad to agewaji hwèzɛtɛn-waji; République centrafricaine to hwèzɛtɛn-waji; kpóɖɔ Guinée équatoriale, Gabon, kpó République du Congo kpó to xùwaji.

Lɛdó lɛ[jlado | jla asisado]

Gbekɔndókpɔ́ lɔ má Cameroun yì lɛdó 10 mɛ. To azán 12tɔ abɔ̀xúsun 2008 tɔn, Tògán lɔ ɖyɔ́ kinklan lɔ lɛ sɔ́n ayimatɛn lɛ mɛ jɛ lɛdó ɖélɛ mɛ. Ayimatɛn-gán xe nyí ɖiɖe gbɔn tògán dali ɖokpóɖokpó wɛ nɔ ɖeanana lɛdó ɖokpóɖokpó.[1]

Lɛdó lɔ lɛ nyí mimá dó agbegbe 58 mɛ. Nugokpɔ́ntɔ agbegbe tɔn xe nyí ɖiɖe gbɔn tògán lɔ dali lɛ wɛ nɔ ɖeanana agbegbe exelɛ.

Regions of Cameroon
Regions of Cameroon
Lɛdó Nyǐkɔ to flansegbe mɛ Tatɔ́-tònɔ Sɔxa gbɛtɔ́ lɛ (1987) Lɛdó (km²) Lɛdó (/km²)
1. Adamawa Adamaoua Ngaoundéré 495 185 63 691 8
2. Centre Centre Yaoundé 1 651 600 68 926 24
3. East Est Bertoua 517 198 109 011 5
4. Far North Extrême-Nord Maroua 1 855 695 34 246 54
5. Littoral Littoral Douala 1 352 833 20 239 67
6. North Nord Garoua 1 687 959 65 576 13
7. Northwest Nord-Ouest Bamenda 1 237 348 17 812 69
8. South Sud Ebolowa 373 798 47 110 8
9. Southwest Sud-Ouest Buea 838 042 24 571 34
10. West Ouest Bafoussam 1 339 791 13 872 97

Tòɖaxó lɛ[jlado | jla asisado]

Ɖélɛ to tòdaxó xe klo húgǎn to Cameroun lɛ mɛ wɛ:

Otɛn Nyǐkɔ Sɔxa gbɛtɔ́ xe nɔ nɔ̀ finɛ lɛ tɔn
1. Douala 2 000 000
2. Yaoundé 1 600 000
3. Garoua 450 000
4. Bafoussam 350 000
5. Maroua 327 000
6. Bamenda 299 600
7. Ngaoundéré 185 700

Ogbè lɛ[jlado | jla asisado]

Ogbè tangan Cameroun tɔn lɛ nyí flansegbe kpó glɛnsigbe kpó. É nyí akpaɖexwe Commonwealth Grande-Bretagne tɔn kpó La Francophonie tɔn kpó. Suhúgǎn gbɛtɔ́ lɛ tɔn wɛ nɔ dó flansegbe, cigbǎ glɛnsigbe nɔ nyí didó to lɛdó Agewaji kpó Xùwaji-hwèyixɔ otò lɔ tɔn kpó mɛ, yèɖɔ to ojlɛ̌ ɖé mɛ wayi to Grande-Bretagne.

Alɔdlɛndónù lɛ[jlado | jla asisado]

  1. Décret N° 2008/376 du 12 novembre 2008, La Présidence de la République du Cameroun, consulté le 6 octobre 2023.