Benɛ/guw-bj

Sọn Wikipedia
     

Cet article est écrit en Gun (Bénin)

Benɛ

Tatɔ́-tònɔ Porto-Novo (Xɔgbonu)
Lɛdó 114 763 km²
Gbɛtɔ̀ Sɔxa Lɛ 11 733 059 ab. (2019)
Tohàn Benɛ tɔn: "Bɛjɛeji azán yɔ́yɔ́ ɖé tɔn" ("L'Aube Nouvelle")

Benɛ kavi Bénin (xe nɔ nyí yiylɔ to flansegbe mɛ ɖɔ: République du Bénin) nyí tògbo ɖé to Hwèyihɔ-waji Aflika tɔn. Ganɖutɛn Benɛ tɔn wɛ Xɔgbonu, cigbǎ Kutɔnu xe nyí otò xe hùnnukún húgǎn to Benɛ mɛ wɛ yé to zinzan dó to ganɖu dó Benɛ ji todin. Mɛsusu wɛ nɔ nɔ̀ xuwaji Golfe du Bénin tɔn. Ná France wɛ ná mɛɖékannujɛ otò Benɛ tɔn wutu wɛ flanse-gbè gbɛ́ do nyí ogbè xe yé nɔ yizan húgǎn to Benɛ kpóɖɔ ga, ná yé sɔ tindó kancica kpɛkikpɛki xɛ France wutu. Etomɔco, ogbè lɛ tayiɖi gungbè, fɔngbè, kpó ayɔnugbè kpó wɛ nyí ogbè xe nɔ nyí didó húgǎn to otò Benɛ tɔn mɛ. Sinsɛ̀n Kátólìkì tɔn wɛ gbɛtɔ́ lɛ nɔ basí húgǎn to otò Benɛ tɔn mɛ. Enɛgodo, Malenu lɛ, Vodun sɛntɔ lɛ kpó Protestant lɛ kpó sɔ nyí sinsɛ̀n ɖévo lɛ xe mɛɖévo lɛ sɔ nɔ basí to otò Benɛ tɔn mɛ. Benɛ nyí dókpó to otò xe to kɔndókpɔ́ mɛ xɛ otò ɖévo lɛ xe tin to ayihɔ́n mɛ lɛ mɛ, bosɔ nyí dókpó to otò xe tin to kɔndókpɔ́ mɛ xɛ otò Mɛyugbeji tɔn lɛ mɛ. Mɔɖokpólɔ otò ogbɛ́ kɔndókpɔ́ tɔn Malenu lɛ tɔn mɛ, kpóɖɔ ga ogbɛ́ voovo ɖévo lɛ tayiɖi Zone de paix et de coopération de l'Atlantique Sud, La Francophonie, Communauté des États sahélo-sahariens, Organisation des producteurs africains kpó L'Autorité du Bassin du Niger kpó. Sɔ́n oxwe kanweko fɔtɔ̀n-nukun-awetɔ jɛ oxwe kanweko fɔtɔ̀n-nukun-ɛnɛtɔ mɛ, Ahɔluɖuta Danxomɛ tɔn glɔ wɛ Benɛ tin te to hwelɔnu, bɔ yovo lɛ nɔ ylɔ yèɖɔ Côte des Esclaves to hwelɔnu ná kanlinmɔ susu xe ye nɔ mɔ xɔ to Xɔgbonu, Kutɔnu, kpó fiɖévo xe yé nɔ xɔ kanlinmɔ te to hwelɔnu lɛ kpó wutu, bo nɔ bɛ kanlinmɔ xe yé xɔ lɛ sɔyi Amelika. To hwenue ná kanlinmɔ xixɔ wá lɛzun osɛnnu ɖé, France funahwàn sɔta Danxomɛ bo yí otò lɔ sɔ́n é si bo vɔ nyǐkɔ dó ná ɛn ɖɔ Colonie du Dahomey. To oxwe 1960 tɔn mɛ, Danxomɛ mɔ mɛɖékannujɛ yi sɔ́n France si. Enɛgodo, sɔ́n oxwe 1972 jẹ 1990 tɔn mɛ, otò Benɛ tɔn wa nɔ nyí yiylɔ ɖɔ République populaire du Bénin. Sɔ́n 1991 kakajɛ din é nɔ nyí yiylɔɖɔ République du Bénin.

Ninɔmɛ ayigba Benɛ tɔn[jlado | jla asisado]

Benɛ nyí otò kpɛvi ɖé xe tin to Hweyihɔ-waji Aflika tɔn. Jijlɛ etɔn sɔ wɛ kilomɛtlu 325 to gbigblo mɛ. Benɛ ma dogbó xɛ Togo to Hweyihɔ-waji bosɔ ma dogbó xɛ Burkina Faso kpó Niger kpó to Age-waji kpóɖɔ é sɔ ma dogbó xɛ Nigeria to Hwezɛtɛn-waji, bosɔ ma dogbó xɛ Golfe du Bénin to Xuwaji etɔn. Fixe ayigba Benɛ tɔn yi àga te húgǎn wɛ Mont Sokbaro, osó ɖé xe yiaga sɔ mɛtlu 658. Parc national du W du Niger kpó Parc national de la Pendjari kpó nɔ zɔnbɔ jónɔ lɛ nɔ jlo nadó wá kpɔ́n kanlin lɛ tayiɖi ajanaku lɛ, kinnikinni lɛ, agbanlin lɛ, ozin lɛ, kpó ohàn gbemɛ tɔn ɖèvo lɛ kpó. To hwenuxo mɛ, Benɛ ko nyí oxwé ɖé ná avun gbemɛ tɔn xe nɔ nyí yiylɔ ɖɔ Lycaon pictus ná Benɛ wɛ e nɔ nyí mimɔ te húgǎn. To Benɛ mɛ, Ninɔmɛ aimɛ tɔn yětɔn nɔ nyí ɖexe hunmiyɔn to hwedelɛnu bosɔ nɔ fa to hwedevonu. Benɛ tindó Ojlɛ̌ jikun tɔn awe kpó ojlɛ̌ akú tɔn awe kpó tɔn to oxwe dókpó cɛncɛn, ojlɛ̌ jikun tɔn dókpó xe sɔ nyí tangan lɔ nɔ bɛ sɔ́n osun atɔ̀ntɔ kakajɛ osun cinawetɔ sin vivɔnu. Enɛgodo, jikun kpɛɖe sɔ nɔ ja sɔ́n osun cinɛnɛto sin vivɔnu kakajɛ osun widókpótɔ tɔn mɛ. Ojlɛ̌ xe akú nujɔnu tɔn nɔ dó wɛ bɛsɔn awewesun kakajɛ osun ɛnɛtɔ. To Kutɔnu, otò lɔ nɔ hunmiyɔn sɔ 31°C (87,8°F); miyɔnhunhun etɔn ma sɔ nɔ wado zɛ 24°C (75,2°F).

Kando xe tin to Benɛ lɛ[jlado | jla asisado]

Benɛ nyí mimá dó kando wiawe ji. Enɛgodo Kando wiawe lɔ lɛ sɔ yin vivɔma dó lɛdó kande-gban-atɔ̀n-nukun-awe.

  1. Alibori
  2. Atakora
  3. Atlantique
  4. Borgou
  5. Collines
  6. Donga
  7. Kouffo
  8. Littoral
  9. Mono
  10. Ouémé
  11. Plateau
  12. Zou

Aca[jlado | jla asisado]

Aihundida[jlado | jla asisado]

Benɛnu lɛ ko yinwanna ogbè aku dido hwɛkpó bɔ flansegbe dó wá lɛzun ogbè xe yin alɔkɛyi húgǎn to otò lɔ mɛ. Felix Couchoro wlan wexixya tintan xe tɔn to Benɛ mɛ do flansegbe mɛ bɔ owe lɔ nɔ nyí L`Esclave to 1929. Hànjitɔ Angelique Kidjo kpó aihundatɔ Djimon Hounsou kpó nyí jiji to Kutɔnu xe nyí ayimatɛn ɖé to Benɛ mɛ. Ohàn-kantɔ Wally Badarou kpó hànjitɔ Gnonnas Pedro kpó sɔ nyí Benɛvi ga.

Sinsɛ̀n[jlado | jla asisado]

To mɛxixya xe wá aimɛ to oxwe 2010 tɔn hwenu, mi mɔ ɖɔ gbɛtɔ́ 27,2% to mɛxe to Benɛ mɛ lɛ wɛ nyí Klistiani lɛ bɔ 24,4% lɛ nyí Malenu lɛ bɔ 17,3% nɔ sɛ̀n Vodun mɔjanwɛ 6% nɔ sɛ̀n numɛsɛ̀n ɖévo lɛ bɔ 1,9% lɛ sɔ nɔ basí sinsɛ̀n ɖévo lɛ, mɔjanwɛ gbɛtɔ́ 6,5% lɛ má dó sinsɛ̀n xe ye nɔ yi.

Wekpínkplɔ́n[jlado | jla asisado]

To ayihɔ́n lɔ blebu mɛ, Benɛ wɛ dó wesetɔ xe hwè húgǎn. To oxwe 2002 tɔn mɛ, dodinnanu dóxya ɖɔ gbɛtɔ́ 34,7% mɛxe tin to otò Benɛ tɔn mɛ lɛ kɛ́ɖɛ́ wɛ xyawe. To hwedenu wayi wema xixya to otò Benɛ tɔn mɛ ma nyí okplɔ́n vɔnu tayiɖi din tɔn.

Núɖùɖù[jlado | jla asisado]

Benɛ nyí nyinywɛ ganji kpó aca nididá vonɔtawun wunmɛ-wunmɛ lɛ kpó. Benɛ dó núɖùɖù dójó lɛ kpó olàn tɛnmɛ-tɛnmɛ lɛ kpó nuhwɛnkun susu lɛ kpó. To Xuwaji Benɛ tɔn, gbado wɛ nyí núɖùɖù xe nɔ yawu nyí mimɔ húgǎn, ewɔ lɔ wɛ gbɛtɔ́ lɛ nɔ zan dó wleawuna núɖùɖù wunmɛ-wunmɛ ɖévo lɛ. Yé nɔ zan ɛ̀n dó nɔ da owɔ, kanna, kpó núɖùɖù ɖévo lɛ xe nɔ nyí ɖùɖù kpó nusɔnu kpó. Hwèvi lɛ kpó koklolàn lɛ kpó wɛ nyí olàn xe yé nɔ ɖù to Xuwaji Benɛ tɔn. Mɔɖokpólɔ, ogbɔlàn, ohànlàn, oyinlàn kpó ajaka gbemɛ tɔn lɛ kpó lɔsu nɔ nyí ɖùɖù ga. Tevi wɛ nyí núɖùɖù xe nɔ nyí mimɔ húgǎn to Age-waji Benɛ tɔn. Yé nɔ zan ɛn dó basí núɖùɖù ɖévo lɛ tayiɖi agu kpó núɖùɖù mɔmɔ lɛ kpó. Ohànlàn kpó oyinlàn lɛ kpó nɔ nyí sisɔ kpó azinmi kpó hwɛkpó é dó nɔ nyí ɖùɖù. Atin-sinsɛ́n lɛ tayiɖi manga, okpɛn, avoka, akokoe lɛ kpó anana kpó wɛ nyí atin sinsɛ́n xe mɛlɛ nɔ yawu mɔ lɛ. Mɔ̌jánwɛ núɖùɖù lɛ tayiɖi couscous, lɛsi, ayivi, kpó gbado kpó lɛ lɔsu nyí núɖùɖù xe gbayikpé to Benɛ mɛ. Olàn nɔ vɛakwɛ́, enɛwɛ zɔ́n bɔ olàn kpɛde, núɖùɖù susu wɛ gbɛtɔ́ lɛ nɔ yawu ɖù to finɛ. Hwèvi xìxì lɛ kpó hwèvi xúxú lɛ kpó sɔ nyí nuxe yé nɔ yawu ɖù ganji to otò Benɛ tɔn mɛ. Nàkédò lɛ, akándò lɛ kpó adò xe yé yi okɔ dó basí lɛ kpó wɛ mɛlɛ nɔ yizan dó danú to otò Benɛ tɔn mɛ.

Alɔdlɛndónù lɛ[jlado | jla asisado]