Kandai gbangba tọn lẹpo
Appearance
Kọndopọ kandai he tin lẹpo tọn na Wikipedia ehe. A sọgan dè nuhe din a te pò eyin a dè kandai wunmẹwunmẹ he jlo we, tẹnmẹyinkọ lọ (doayi wekun he azan lẹ go) kavi weda he go e yinuwa do lẹ (doayi wekun he azan lẹ go tofi ga).
- 20:07, 22 Liyasun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ sẹtẹn na weda Fish family jẹ Whẹndo Fish tọn (Hosọ lẹ ṣiṣikan)
- 14:18, 16 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Trienke Laurie/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Trienke Laurie''' (xe nyí jiji to 10 Nuxwàsun 1946, bo kú to 2 Kɔ́nyàsun 2023) nyí xomilomilo-kantɔ Xuwají Africa tɔn ɖé. É mɔ ajɔ̀ Ingrid Jonker tɔn yi to oxwe 1999 tɔn mɛ. ==Gbɛzǎn kpó azɔ̌n etɔn kpó== Catherine Elizabeth (Trienke) Laurie nyí jiji to Tòkpɛvi Cape tɔn to azan aotɔ Nuxwàsun oxwe 1946 tɔn. Ewɔ wɛ mɛɖaxo kpóɖɔ ɖokpó to vinyɔnu atɔ̀n D.J. Opperman tɔn, xe nyí xomilomilo-kantɔ xe dinyi ɖé, kpódó..." po)
- 15:05, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Ayôdélé/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Ayôdélé''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. Nyǐkɔ etɔn jɔun wɛ Gloria Jemima Lawson. É nyí jiji to 25 Avivɔsun, 1997. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== ===Vuhwenu kpó wekpinkplɔ́n kpó=== Ayôdélé nyí jiji to 25 Avivɔsun, 1997 to Bénin. Onɔ̀ etɔn wá sɔ́n Bénin bɔ otɔ́ etɔn wá sɔ́n Togo. Otɔ́ etɔn nɔ xò jinta bosɔ nɔ jihàn, sɔ́n vuxwenu é húnxixo ko lɛdó é kpé, to hwenue é dó oxwe atɔ́n é nɔ jihàn xɛ h..." po)
- 12:32, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Ayanne/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Ayanne''' nyí hànsinɔ ɖé xe wá sɔ́n Côte d’Ivoire. Nyǐkɔ etɔn tawun wɛ '''Kony Aye Ononkale Anne Emmanuelle'''. É nyí jiji to 15 Kɔ́nyàsun, 1992 to Attécoubé, Côte d’Ivoire. Mɛsusu wɛ nywɛ ná ohàn etɔn xe gbayikpé lɛ wutu, kpóɖɔ ná lexe É nɔ sɔ́nu dó. ==Otàn gbɛzǎn tɔn == Ayanne wá sɔ́n Sassandra to Côte d'Ivoire bo wá sɔ́n akɔ̀ Neyo tɔn mɛ. É yiwǎnna húnxixo sɔ́n ovu hwenu, kpóɖɔ hànsin..." po)
- 12:10, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anne Cica Adjaï/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Anne Cica Adjaï''' nyí tònuɖɔtɔ́ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É nyí jiji to Liyasun 1955 bo kú to 10 Nuxwàsun 2023 to nujijɔ asidan tɔn ɖé hwenu. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== Anne Cica Adjaï nyí mɛɖe xe nɔ kplɔ́nnǔ gandó akwɛ́zinzan go. É to wekplɔ́n to wexomɛ alavɔ Abomey-Calavi tɔn to Bénin. Anne Cica Adjaï nyí gbɛtɔ́ nukúndeji ɖé to Bénin. To 19, Zósun, 1996, é nyí ɖiɖe gbɔn togán Mathieu Kérékou dali nadó xo..." po)
- 12:05, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anna Tèko/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Anna Tèko''' nyí jiji to 15 Zósun 1982 to Lokossa , Bénin. É nyí sinsɛ̀n-hàn jitɔ ɖé xe wá sɔ́n Bénin. É ko to hànji sɔ́n hwenue é tindó oxwe 4, to nuxòtɛn voovo lɛ kpóɖɔ to okplo lɛ ji sɔ́n 1980. É mɔ nunina voovo lɛ yí. É dè agbán xe mɛ ewɔ kɛɖɛ jihàn te etɔn tintan xe é ylɔ ɖɔ ''Ta douce voix'' tɔ́n to 2010, bɔ to 2021 é ko dè agbàn voovo atɔ́n tɔ̀n. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== Hànjitɔ lɛ cɛncɛn..." po)
- 12:01, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anna Koty/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Anna Koty''', mexe nyǐkɔ etɔn jɔnun wɛ '''Anna Baï Koty Dangnivo''', nyí jiji to 1 Alunlunsun 1955 to Athiémé , Bénin. É nyí wekantɔ Bénin tɔn ɖé, é sɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé ga. É jo azɔ̌n dó to Liɖosun 2012. == Otàn gbɛzǎn tɔn == Anna nyí jiji to 1 Alunlunsun 1955, to Assedji (Athiémé), Bénin, ewɔ nyí wekantɔ ɖé bosɔ nyí mɛkplɔ́ntɔ wexomɛ alavo tɔn ɖé. É yí gbɔjɛ hwenu gaa tɔn to Liɖosun 2012. É s..." po)
- 03:12, 13 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Ifeoma Aggrey-Fynn/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Ifeoma Iphie Aggrey-Fynn''' (xe nyí jiji to 8 Ayiɖosun 1980, bo basí matintɔ to 2 Ayiɖosun 2015) mɛsusu nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Ikpxie, nyí mɛxe nɔ kpénukúndó tito tele intanɛt ji tɔn go to Nigeria xe nyí Ghana-nu ɖé, wekantɔ ɖé kpó xoɖɔtɔ-gbangba tɔn ɖé kpó. == Bɛjɛeji gbɛ̀zán etɔn tɔn kpó wexixya etɔn kpó == Aggrey-Fynn nyí jiji ná otɔ̀ Ghana-nu ɖé bɔ onɔ etɔn nyí Nigeria-nu. É nyí kpinkplɔ́nhwɛn bosɔ yi wexɔm..." po)
- 22:13, 12 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Daphne Marie Rooke/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Daphne Marie Rooke''' nyí wekantɔ Afrique du Sud tɔn ɖé, xe ko kan owě ɖélɛ tayiɖi "Mittee", "Ratoon" kpó "wizards' country" kpó. É no kan owě xe yě dó nɔ yitomena lɛ kpó owě yɔkpɔvu lɛ tɔn kpó to India, Australia, New Zealand kpó Africa kpó. ==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn == Daphne Rooke nyí jiji to Boksburg, Transvaal;ewɔ wɛ ovi godó to ovi ciɖokpó xe nyí jiji gbɔn nyɔnu Afrikaaner ɖé dali. Daphne sin grandpapa no nyí Diet..." po)
- 19:08, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Aletta Beck/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Aletta Beck''' (xe nyí jiji to 1667 to Arnhem, bo kú to 1740 to tòkpɛvi Cape tɔn) nyí xomilomilo-kantɔ Dutch tɔn, é nyí nyinywɛ ganji ná xomilomilo xe é ɖé tɔ́n to 1750 exe xosɔ etɔn nyí Mengel-digten. Mɛlɛ sɔ nywɛ tayiɖi Aletta Bek, Aletta van Meurs, kavǐ Aletta Slotsboo. Cape wɛ é nɔ. ==Alɔdlɛndónù lɛ== {{Reflist}} Adà:Otàn Gbɛzǎn tɔn Adà:Nyɔnu lɛ Adà:Mɛxe nyí jiji to 1667 lɛ Adà:Mɛxe ku to..." po)
- 19:03, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 1740 lẹ (Da weda he to tata)
- 19:03, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1667 lẹ (Da weda he to tata)
- 19:03, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Aletta Beck (Dá weda po "{{g}} '''Aletta Beck''' (he yin jiji to 1667 to Arnhem, bo kú to 1740 to tòpẹvi Cape tọn) yin homilomilo-kantọ Dutch tọn, e yin yinyọnẹn ganji na homilomilo he e de tọ́n to 1750 ehe hosọ etọn yin Mengel-digten. Mẹlẹ sọ yọnẹn taidi Aletta Bek, Aletta van Meurs, or Aletta Slotsboo. Cape wẹ e nọ. ==Alọdlẹndonu lẹ== {{Reflist}} Adà:Otàn Gbẹzan tọn Adà:Yọnnu lẹ Adà:Mẹhe yin jiji to 1667 lẹ Adà:M..." po)
- 18:58, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1980 lẹ (Da weda he to tata)
- 18:54, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Ifeoma Aggrey-Fynn (Dá weda po "{{g}} '''Ifeoma Iphie Aggrey-Fynn''' (he yin jiji to 8 Ayidosun 1980, bo basi matintọ to 2 Ayidosun 2015) mẹsusu nọ ylọ ẹ dọ Iphie, yin mẹhe nọ penukundo tito tele intanẹt ji tọn go to Naijilia he yin Ghana-nu de, wekantọ de po hodọtọ-gbangba tọn dé po." po)
- 02:18, 11 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Cecile Cilliers/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Cecile Cilliers''' (xe nyí jiji to 24 Nuxwàsun 1933, bo kú to 16 Ayiɖosun 2018) nyí linlin xyatɔ kpóɖɔ wekantɔ Aflika tɔn ɖé kpó. Wekantɔ Madeleine van Biljon nyí nɔvinyɔnu etɔn. É nyí nyinywɛ ganji ná owě kinkan etɔn lɛ, cigbǎ é sɔ basí zinjɛgbonu owě yɔkpɔvu tɔn lɛ kpódó sinsɛn wema lɛ kpó. ==Gbɛzǎn kpó azɔ̌n etɔn kpó== ===Bɛjɛeji gbɛzǎn etɔn=== Anneke Cecile Pretorius nyí jiji to otò Franschhoek tɔn m..." po)
- 22:06, 10 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Elise Muller/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Elizabeth (Elise) Muller''' (xe nyí jiji to 11 Xwejisun 1919 bo kú to 5 Abɔ̀xúsun 1985) nyí wekantɔ South Africa tɔn ɖé bosɔ nɔ basí nujijla dó akɔ̀ Afrikaans tɔn ji. É nyí jiji to Ceres, Western Cape bo yi Wexɔmɛ Alavɔ Stellenbosch tɔn mɛ, cigbǎ é yawu jo wexɔmɛ dó ná azɔ̌n kpɛ́nwe tɔn xe é nɔ jɛ wutu. Ojlɛ gbɔjɛ gaa tɔn xe kpò lɔ ɖyɔ́ ɛ hlan wekinkan kɔ̀n. Kɔɖetɔn ɖagbe tintindó wá aimɛ vuɖevuɖe, kpó..." po)
- 22:03, 10 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Ekei Essien Oku/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Ekei Essien Oku''' (xe nyí jiji to 22 Alunlunsun 1924, bo basí matintɔ to 16 Kɔ́nyàsun 2004) nɔ wazɔ́n to wesɛɖotɛn, bo sɔ nyí otanwekantɔ́ ɖé kpó wekantɔ ɖé kpó. Ewɔ wɛ nyí nyɔnu tintan xe wazɔ́n tayiɖi ogan wesɛɖotɛn tɔn ɖé to Nigeria. É kò zìn dodinnanu etɔn jɛgbonu dó hwenuxó Nigeria tɔn mɛ xe sinai dó kanɖayǐ mɛɖehlan lɛ tɔn ji xe basí kanɖayǐ azán lɛ tɔn dó tito tòkpɛvi lɛ tɔn ji to oxwe..." po)
- 22:00, 10 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Dot Serfontein/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Susanna Jacoba "Dot" Serfontein''' (xe nyí jiji 30 Liɖosun 1925 bo kú to 4 Abɔ̀xúsun 2016) nyí wekantɔ ɖé xe wá sɔ́n Kroonstad to Ayimatɛn Union Soviétique tɔn mɛ xe dinyi tawun, kpóɖɔ é nɔ kan otan flinflin lɛ kpó xomilomilo xe hwè lɛkpó, xe nɔ nyí zinzinjɛgbonu to linlinwe nyɔnu lɛ tɔn mɛ xe yě nɔ ylɔɖɔ Magazine Sarie. Esɔ nyí linlin-kàntɔ ɖé to gbagbla oxwe 1960 tɔn lɛ gblamɛ to Die Volksblad. É sɔ nɔ yi zi..." po)
- 14:37, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Abiba Dafia Ouassagari/guw-bj (Dá weda po "{{g}} thumb|Abiba Dafia Ouassagari '''Abiba Dafia Ouassagari''' nyí tònuɖɔtɔ́ Bénin-nu ɖé. Ewɔ nyí mɛbɔdó nukɔntɔ go, enɛgodó nukɔntɔ Natingougou tɔn ɖé, kpóɖɔ to godó mɛ ogán Kérou tɔn. ==Otàn gbɛzǎn tɔn== Abiba Dafia Ouassagari nyí jiji to 1958 to Kpikiré. É kplɔ́nnǔ to Kpikiré, Djougou, Kandi kpódó Parakou kpó.<ref>{{Cite web |first=Alain |last=Tossounon |title=Abiba Dafi..." po)
- 13:38, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Belinda Sutton/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Belinda Sutton''' (xe nyí jiji to 1713 to hwèyuxɔwaji otò Aflika tɔn), é sɔ nyí nyinywɛ tayiɖi Belinda Royall, nyí nyɔnu ɖé xe nyí jiji to otò xe wa nyí yiylɔ todin ɖɔ Ghana xe nyí hinhɛn tayiɖi kanlinmɔ ɖé to Axɔluxwe gbɔn axɔvi lɛ dali to lɛdó Medford, Massachusetts, USA tɔn dali. Ɖonɖinnanu gbɛ kpó to yiyi dó Nuɖɔnamɛ ɖogo gandó gbɛzǎn hwɛndó Sutton tɔn ji. ==Alɔdlɛndónù lɛ== {{Reflist}} Adà:Otà..." po)
- 13:33, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Hauwa Ali/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Hauwa Ali''' (basí matintɔ to 1995) nyí wekantɔ Nigeria tɔn ɖé, xe nyí nyinywɛ gbɔn wékinkan etɔn titewungbe gandó sinsɛ̀n malenu lɛ tɔn go, kpóɖɔ kanbyɔ́ kinkan byɔ́ dó nujinɔtedó sinsɛ̀n malenu tɔn go kpó mɛɖekannujijɛ nyɔnu lɛ tɔn kpó go. Owě etɔn xe nyí nyinywɛ ɖi '''''Destiny''''' zɔn bɔ é ɖu ajɔ̀ Delta tɔn, ná ayimelinlɛnkpɔ etɔn wutu. ==Otàn gbɛzǎn etɔn tɔn == É nyí jiji to Gusua, to Agewaji N..." po)
- 13:27, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Mercy Adoma Owusu-Nimoh/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Mercy Adoma Owusu-Nimoh''' nyí jiji to 6 Afínkplɔsun 1936, bo kú to 14 Afínkplɔsun 2011. É nyí wekantɔ ɖé xe wá sɔ́n Ghana, é nɔ kàn owé yɔkpɔvu lɛ tɔn, é nɔ bayi zinjɛgbonu lɛ, é nyí mɛkplɔ́ntɔ ɖé kpóɖɔ wekantɔ ɖé ga. To 1980 ɛ mɔ nunina ɖé yi ná wekinkan etɔn xe é ylɔɖɔ ''The Walking Calabash''. ==Otàn etɔn== Owusu-Nimoh nyí wekantɔ ɖé xe sɔ dó wexɔmɛ ɖaxo ɖé ai to Kade, Ghana. Nyǐkɔ wex..." po)
- 13:22, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anna de Brémont/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Anna Elizabeth, Countess de Brémont''' (jɛnukɔnna alɔwle é nɔ nyí Dunphy; xe nyí jiji to 1849, bo kú to 18 Kɔ́nyàsun 1992) nyí linlin xyatɔ, otànwekantɔ, xomilomilo-kantɔ kpóɖɔ hanjitɔ ɖé to otò America tɔn mɛ. Suhúgǎn gbɛzǎn etɔn wɛ é zan to England. É sɔ nɔ South Africa ná ojlɛ ɖé nadó mɔ nuyizan xe é zan nadó kan ɖélɛ to owě etɔn lɛ mɛ. ==Bɛjɛeji gbɛzǎn etɔn tɔn== É nyí jiji dó tòɖaxó New Yor..." po)
- 13:18, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Madeleine Masson/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Madeleine Rayner''' (xe nyí jiji to 23 Liɖosun 1912, bo kú to 23 Avivɔsun 2007), xe nyǐkɔ etɔn xe mɛlɛkpó nywɛ wɛ '''Madeleine Masson''', nyí wekantɔ ɖé xe nyí jiji to Afrique du Sud. ==Vuhwenu etɔn == Madeleine Masson nyí jiji to Johannesburg to 1912. Nyǐkɔ mɛjitɔ etɔn lɛ tɔn wɛ Emile Levy, dǎwe Flansenu ɖé xe nɔ wazɔ́n to akwɛ́sɛɖotɛn, kpó Lili xe wá sɔ́n Vienna kpó. To Paris, é ɖukosɔ xɛ Baron Rena..." po)
- 13:11, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Henriette Grové/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Hester Henrietta Grové''' (xe nyí jiji to 26 Zósun 1922, bo kú to 18 Awewesun 2009) nyí mɛxe nɔ kanwe gandó dódónu Aflika tɔn ji to South Africa. É ɖa xomɔɖɔdó-wenyiyiɔntɔ A.P. Grové. É nyí nyinywɛ ná owé kleun kinkan kpó Aihundida etɔn kpó. É nyí ɖokpó to omɛ cincian xe ɖu ajɔ̀ Hertzog tɔn lɛ mɛ. Die Glasdeur kpó Die Goeie Jaar kpó wɛ nɔ kpénukúndó akpɔnmɛ-zɔ́n lɛ go. Nukpinkpɔn-dó-kplɔ́nnǔ ɖé xe nɔ n..." po)
- 13:08, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Gladys Thomas/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Gladys Doreen Thomas''' (xe nyí jiji to 14 Awewesun 1934 bo basí matintɔ to 2 Liɖosun 2022) nyí xomilomilo-kantɔ kpó wekantɔ aihundida tɔn ɖé kpó to South Africa. Thomas nyí ɖokpó to nyɔnu tintan xe nyí mɛyun bo ɖé xomilomilo tɔn to South Africa lɛ mɛ. To 22 Liɖosun 2007 tɔn, Thomas ɖu ajɔ xe nyǐkɔ etɔn nɔ nyí Order of Ikhanmanga (silver) ná nunina ayiɖego tɔn hlan oxó milomilo kpó Otàn kleun ɖélɛ kpó xe mɛ..." po)
- 13:04, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Esmé Berman/guw-bj (Dá weda po "{{g}} '''Esmé Berman''' (xe nyí jiji to 1929, bo basí matintɔ to 4 Ayiɖosun 2017) nyí otanwekantɔ́ ɖé to South Africa. É yi gbeɖewema sɔ́n wexɔmɛ alavɔ tɔn Witwatersrand to 1946, to nukpinkplɔ́n aihundida tɔn mɛ. To 1952, é ɖà Hermie Berman, xe nyí anazɔn-bɛkplitɔ ɖé. É nyí nyinywɛ tayiɖi otanwekantɔ́ ɖé kpó aihundatɔ South Africa tɔn ɖé kpó, azɔ̌n nukinkan tɔn titewungbe tintan xe gandó aihundatɔ South Africa tɔn lɛ..." po)
- 13:02, 9 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Isabella Motadinyane/guw-bj (Dá weda po "{{b}} '''Isabella Motadinyane''' (xe nyí jiji to 1963 bo kú to 2003) nyí xomilomilo-kantɔ South Africa tɔn ɖé, é no bayi wadóxya xomilomilo tɔn bosɔ nyí aihundatɔ ɖé. É nyí jiji to Soweto, bo nyí ɖokpó to ogbɛ́ Botsotso Jesters tɔn xe nyí ogbɛ̀ xomilomilo-kantɔ lɛ tɔn mɛ, kpóɖɔ yé tin to kpikpli Linlin wekantɔ lɛ tɔn xe nɔ nɔ̀ Botsotso tɔn mɛ, bɔ nyǐkɔ awe xe yě nɔ ylɔye lɛ wá sɔ́n ɖokpó to oxó milomilo xe é kan l..." po)
- 16:59, 7 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 2003 lẹ (Da weda he to tata)
- 09:56, 2 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1938 lẹ (Da weda he to tata)
- 10:22, 1 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1936 lẹ (Da weda he to tata)
- 10:19, 1 Lidosun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1932 lẹ (Da weda he to tata)
- 16:28, 31 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Eileen Haddon (Dá weda po "{{g}} '''Eileen Haddon''' (he yin jiji to 1921, bo kú to 2003) yin linlin-kàntọ South Africa tọn de he sọ yin avunlọ yi na jlọjẹ gbẹtọ lẹ tọn tọ de." po)
- 15:04, 27 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 2002 lẹ (Da weda he to tata)
- 06:08, 24 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Daphne Marie Rooke (Dá weda po "{{g}} '''Daphne Marie Rooke''' yin wekantọ Afrique du Sud tọn dé, he ko kan owe delẹ taidi "Mittee", "Ratoon" po "wizards' country" po. E no kan owe he ye do nọ yitomena lẹ po owe yọpọvu lẹ tọn po to India, Australia, New Zealand po Africa po." po)
- 06:06, 24 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 1978 lẹ (Da weda he to tata)
- 06:05, 24 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1917 lẹ (Da weda he to tata)
- 15:50, 22 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 2008 lẹ (Da weda he to tata)
- 15:50, 22 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1916 lẹ (Da weda he to tata)
- 17:36, 21 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1942 lẹ (Da weda he to tata)
- 17:34, 21 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anne Martindi (Dá weda po "{{g}} '''Anne-Rose Waruguru Matindi''' (he yin jiji to 1942) yin dotozọ́nwatọ Kenyan tọn podo wekantọ yọpọvu tọn lẹ,yin yinyọnẹn na Adà titengbe etọn nado plọnnumẹ sọn ovivu lẹ kaka jẹ mẹho lẹ jí podọ ovi gbannukunatọ̀n lẹ." po)
- 19:53, 16 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 1942 lẹ (Da weda he to tata)
- 19:52, 16 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1849 lẹ (Da weda he to tata)
- 11:53, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 1992 lẹ (Da weda he to tata)
- 11:53, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1906 lẹ (Da weda he to tata)
- 11:45, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe ku to 1979 lẹ (Da weda he to tata)
- 11:45, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1900 lẹ (Da weda he to tata)
- 11:44, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Anna de Villiers (Dá weda po "{{g}} '''Anna Johanna Dorothea de Villiers''' (he yin jiji to 24 Awewesun 1900, bo kú to 1 Abọ̀húsun 1979) yin wekantọ ogbe Afrikaans tọn to South Africa, wezẹhomẹ kàntọ , podọ mẹplọntọ sọn South Africa. E yin yinyọnẹn ganji na mahẹ tintindo etọn to owe Die Afrikaanse woordeboek po Woordeboek van die Afrikaanse Taal po. To whenuena e yi gbedewema etọn godo, e basi mẹplọntọ to wehọmẹ azọ́npinlọnmẹ tọn to Pretoria...." po)
- 11:30, 13 Whejisun 2026 J.kolade hodidọ nuyidogọ lẹ ko hùn weda Adà:Mẹhe yin jiji to 1982 lẹ (Da weda he to tata)