Hodide

Sọn Wikipedia
Jump to navigation Jump to search

Hodide yin aṣa ylankan dé he mẹhe tin to ohò dé nọ tẹnpọn nado dè ovi he tin to ohò etọn mẹ kavi hu ovi lọ whẹpo ni dó yin jiji kavi dé e tọn whẹpo azan he e na tindo bo na do sọgan nọgbẹ na ede ni do pe. Mi dona yọnẹn dọ vogbigbọn tin to hodide po ohò he gble po ṣẹnṣẹn. To hodide dé whenu, mẹlọ lọsu wẹ jlo bo dè oho lọ kavi bo hu ovi lọ, ehe nọ hẹn homẹgble mẹdatọ mítọn taun. Amọ́ ohò he gble nọ yin nuhe hohonọ lọ ma jlo he azọ̀n dé kavi nugbajẹmẹji madonukun dé nọ dọ̀n wá aimẹ.

Aliho he mẹ e nọ yin bibasi te lẹ[jlado | jla asisado]

Dotowhe egbezangbe tọn lẹ nọ saba zan amasin kavi mẹzizẹ do dè ohò he mẹde jlo na dè na ede. Amasin taidi Mifepristone po Prostaglandin po yin amasin sinsinyẹn dé he nọ dè ohò he ko pe osun atọ̀n wa dò, amọ́ eyin e hugan mọ e nọ hù ovi lọ do homẹ bọ yè nọ wa klọ homẹ lọ nado mọ dọ homọtọ lọ tin to ninọmẹ dagbe de mẹ. To whenuena yè ko klọ homẹ lọ godo, yé nọ yi amasin kavi nudevo he yé do nọ glọnali na homimọ he yé nọ kì do yọnnuwhe do glọ na homọtọ lọ bọ e nọ gọalọ na ẹn ma nado bẹ azọ̀n ylankan dé. World Health Organization he nọ penukundo jijọhomẹninọ ogbẹ lọ blebu tọn go na ayinamẹ dọ hodide he ma nọ hẹn awugble wá ehe ni yin alọkẹyi sọgbe hẹ osẹ́n na yọnnu lẹ. Ṣigba hodide devo lẹ he ma hodo nudọnamẹ doto lẹ tọn nọ saba hẹn awugble wá na yọnnu susu bọ etlẹ yindọ dibla yin hohonọ 47,000 wẹ nọ ku bọ livi 5 nọ bẹ azọ̀n sinsinyẹn to owhe dopodopo mẹ lẹdo aihọn pe.

Whenuho gando azọ̀n he gbayipe lẹ go[jlado | jla asisado]

Ohò he nọ yin dide lẹdo aihọn pe to owhe dopo mẹ nọ yi livi 44. Amọ́ susu to emẹ nọ yin dide matin hihọ́. Amọ́ sọn owhe 2003 jẹ 2008, Hodide depo pẹẹde na nuplọnmẹ voovo lẹ nọ do dehe mẹde sọgan glọnalina homimọ gbọn lẹ hia. To otò susu mẹ yè ko na aṣẹ yọnnusi lẹ nado dè ohò to aliho hihọ́ tọn dé mẹ to osẹ́n glọ. Ṣigba e do oba he mẹ ohò lọ na ko whẹn jẹ whẹ.

Whenuho gando lẹdo po aṣa po go[jlado | jla asisado]

Whenuho he gando hodide go sù taun, hodide yin nuhe gbẹtọ lẹ ko nọ basi sọn whenu dindẹn die, yé nọ zan atin lẹ, adọ̀ lẹ, kavi amà po amasin adinọ lẹ po nado dè ohò podọ to hohowhenu yé sọ tindo aliho titengbe devo lẹ he yé nọ yizan nado dè ohò dé. Hodide sù sọmọ bọ aṣa po lẹdo lẹ po ma tlẹ sọ dó nudọnamẹ tangan dé gandego. Aṣa, sinsẹn, po lẹdo delẹ po gbẹ hodide dai. Ṣigba to whenuena zanhẹmẹ gannugannu po zanhẹmẹ to whẹndo mẹ lẹ po wá to tintọnkọ do ohò madonukun lẹ mẹ, yé ma sọgan gbẹ hodide bá na yé ma jlo na ovi mọnkọ lẹ ni yin jiji wutu. Aṣa kavi sinsẹn po gbẹtọ he ma yigbena hodide lẹ nọ zinnudeji dọ mẹhuhu wẹ hodide yin, na ovi he tin to ohò lọ mẹ tindo jlọjẹ nado nọgbẹ. Mọjanwẹ mẹhe yigbena hodide lẹ to nuzindo jlọjẹ onọ lọ tọn go nado basi nudide na ede.

Alọdlẹndonu lẹ[jlado | jla asisado]