Dapo Abiodun/guw-bj

Sọn Wikipedia
     

Cet article est écrit en Gun (Bénin)

Dapo Abiodun
{{{IMAGE-ALT}}}
Nudọnamẹ Mẹdetiti Tọn
Jijizan 29 Nuxwàsun 2019

Dapo Abioɖun (xe nyí jiji to azan koatɔ́n-nukúnɛnɛtɔ, xwejisun, oxwe 1960) nyí ajɔwatɔ kpó tònuɖɔtɔ́ ɖé kpó to Ayonǔ lɛ tɔn mɛ to Ayimatɛn Ogun tɔn xe tin to otò náijilia tɔn mɛ. Ewɔ wɛ sɔ nyí Togàn to Ayimatɛn Ogun tɔn to alɔnu ná é ɖu to ovo xe nyí didó to oxwe 2019 tɔn ji, Ogbɛ tonǔɖiɖɔ tɔn xe nɔ nyí All progressive Congress (Apc) wɛ zee tɔn. Dapo Abioɖun wɛ sɔ nyí Tatɔ to weɖégbɛ Corporate Affairs Commision tɔn mɛ é sɔ nyí Anaɖétɔna heyɖen petroleum, éwɔ wɛ sɔ dó First power Limiteɖ ai. To Azan aotɔ osun atɔntɔ oxwe 2019 (10 xwejisun 2019) tɔn mɛ, weɖégbɛ xe nɔ kpénukúndó dó ovo go to náijilia mɛ (Indepenɖent National Electoral Commission) la ɖɔ Dapo Abioɖun wɛ nyí ɖiɖé kpó ovo kpó tayiɖi Togàn Ayimatɛn Ogun tɔn.

Jɔja hwenu étɔn[jlado | jla asisado]

Dapo Abioɖun wa sɔ́n Iperu Remo xe tin to Ayimatɛn Ogun tɔn mɛ. Axɔvi ɖé wɛ uwɔ. hwɛndó dóto émmanuel kpó Nɔvinyɔnu Victoria Abioɖun tɔn xe wasɔ́n Iperu Remo to xwezɛ̀tɛn Ayimatɛn Ogun tɔn wɛ yé ji dó, to azan koatɔnnukúnɛnɛtɔ osun atɔntɔ oxwe 1960 (29 Nuxwàsun 1960).

Wekpinkplɔ́n étɔn[jlado | jla asisado]

Dapo Abioɖun kplɔ́nwe gandó zomɔ go to wexɔmɛ alavɔ tɔn Obafemi Awolowo xe tin to Ile-Ife to Ayimatɛn Osun tɔn. é sɔ kplɔ́nnu gandó akwɛ́linlɛn go to wexɔmɛ alavɔ tɔn to Ayimatɛn Ekiti tɔn éxe tin to Ado-Ekiti. E sɔ yi ogan ɖevo to ganɖuɖu ajɔ sɔ́n wexɔmɛ alavɔ tɔn Aɖeleke xe tin to eɖe to Ayimatɛn Osun tɔn to, é sɔ yi gbeɖéwema xe ma hunnukún kavǐ xe ma hɔnwun yiyi to hwenuena é to awuwlena ovodidó oxwe 2019 tɔn, to hwenuena é nyíɖɔ é ko ɖɔɖayǐ sɔ émi yi wexɔmɛ alavɔ tɔn to hwenue é to ovo 2015 tɔn wleawuna bɔ todin é sɔ wa kan dówe mɛ ɖɔ émi ma yí wexɔmɛ alavɔ tɔn gba ɖɔ wexɔmɛ oxɔ ao tɔn kɛ́ɖɛ́ wɛ émi xya.

Azɔn étɔn[jlado | jla asisado]

Dapo Abioɖun wɛ nyí nukúnkpédónugotɔ heyɖen petroleum Limiteɖ (hpl) tɔn kpó azɔnxwe zomɔmi kpó amijɛhɔnnɔ kpó tɔn xe tin to náijilia mɛ, éwɔ wɛ sɔ dó azɔnxwe First power Limiteɖ ai.

Tonǔɖiɖɔ[jlado | jla asisado]

Dapo Abioɖun nyí dókpó to mɛxe dó ogbɛ tonǔɖiɖɔ tɔn xwehɛnɔ(people's ɖemocratic party) ai to Ayimatɛn Ogun tɔn mɛ. ɖilě étlɛ nyíɖɔ ogbɛ akizanɔ(All progressive Congress) wɛ é to bibasí to alɔnu dǐn to hwenuena é jo Ogbɛ xe mɛ é te ɖayǐ dó hwenue yɛ dó ovo 2015 tɔn godo.E tɛnkpɔn nádó ɖu to ovo 2015 tɔn ji nádó yí nukɔn ná xwezɛ̀tɛnwaji Ayimatɛn Ogun tɔn to náijilia tɔn mɛ to ogbɛ xwehɛnɔ (people's ɖemocratic party) tɔn glɔ amɔ é ma kpa ɛ. yě ɖé Dapo tayiɖi dókpó to osɛndóaitɔ ɖaxo togbo ɖaxo náijilia tɔn mɛ, to ogbɛ Uniteɖ Nigeria Congress party (UNCP) xe ma sɔ tin todin ba glɔ. é sɔ wazɔn dógɔ to weɖégbɛ Togan lɛ tɔn kpó azɔn tonǔɖiɖɔ tɔn tangan tangan ɖevo lɛ kpó ga. To oxwe 2019 tɔn mɛ, é tɛnkpɔn nádó ɖu Togan Ogun tɔn to ovo didó ɖé mɛ to ogbɛ akizanɔ (All progressive Congress) glɔ, é sɔ ɖu to éji. ényi xodótɔ Klisti tɔn nǔgbó bosɔ nɔ basí sinsɛn xɛ Mountain Of Fire anɖ Miracle Ministry. E wa jogbe ɖɔ ɖilě ná mɛsusu ma tlɛ jlo ɖɔ émi ni ɖu Togan Ayimatɛn Ogun tɔn, Jixweyěxwe wɛ hɛn émi jɛ finɛ.

alɔdlɛndónù lɛ[jlado | jla asisado]