Jump to content

Esmé Frances Hennessy/guw-bj

Sọn Wikipedia
Gun
(Bénin)

Cet article est écrit en Gun (Bénin)
This article is written in Gun (Bénin)

Esmé Frances Hennessy (xe nyí jiji to 30 Avivɔsun 1933 bo basí matintɔ to 20 Nuxwàsun 2023) wá sɔ́n South Africa bo nɔ wazɔ́ndó dodinnanu atin lɛ tɔn ji. nadó kplɔ́nnǔ gandó yé go, bo ɖé yé dó wema ji, bosɔ kanwe gandó yé go. É nyí azɔnnywɛtɔ to nyǐkɔ didó ná atin lɛ sɔgbe xɛ lexe yè te kpó nuyiwa yětɔn lɛ kpó. É kanwe bosɔ kplɔ́nnǔ gandó Erythrinas, South Africa tɔn (1972), Orchids, Africa tɔn (1961) kpó Joyce Stewart tɔn kpó, The Slipper Orchids (1989) kpó Tessa Hedge kpó go, kpóɖɔ é ɖàihun susu xe basí zɛɛmɛ xe gandó atin vounvounnɔ Aflika tɔn lɛ kpóɖɔ susu ɖevo lɛ.

Gbɛzǎn bɛjɛeji tɔn kpó wexixya etɔn kpó

[jlado | jla asisado]

Xennessy nyí jiji to xuwaji Coastal tɔn gbetato Umzinto tɔn mɛ, to azán gbàntɔ, Avivɔsun oxwe 1933, fixe otò etɔn nyí doto mɛzɛ̀tɔ te. É kplɔ́nnǔ gandó atin lɛ kpó kanlin lɛ kpó go to wexɔmɛ alavɔ tɔn University of Natal, Pietermaritzburg, Eyi gbeɖewema to nukpinkplɔ́n gandó atinsinsɛn lɛ go to 1983. To 1956, é ɖà Ogan ahwànfuntɔ tɔji tɔn, Brian John Hennessy, bɔ yě ji visunnu ɖokpó.

Azɔ̌n etɔn lɛ

[jlado | jla asisado]

Bɛsɔ́n 1958 yi 1960, Hennessy nyí yíyí dó azɔ̌n mɛ tayiɖi alɔgɔtɔ ná dodinnanu basítɔ ná C.S.I.R Amoebiasis Research Unit. To 1961, Hennessy wɛ nyɔnu tintan xe wazɔ́n tayiɖi nukplɔ́nmɛtɔ nyɔnu to wexɔmɛ alavɔ tɔn Durban tɔn. To gbagbla 1972 kpó 1973 kpó tɔn mɛ, enyí ɖokpó to ogbɛ́ lɛnunnunywɛtɔ lɛ tɔn mɛ to wexɔmɛ alavɔ tɔn Durban-Westville tɔn, tintan tayiɖi nukɔntɔ wekplɔ́nmɛtɔ ɖé kpóɖɔ to godó mɛ tayiɖi Wenywɛtɔ lɛnunnunywɛ atin lɛ tɔn.

To 1972, Hennessy ɖé owě etɔn tintan South African Erythrinas tɔ́n,Xe é kan bo basí akpajlɛ etɔn kpó agban sinmɛ voovo fɔtɔ́n kpó, é ɖé bosɔ kanwe xɛ Joyce Stewart nadó ɖé owé lɔ Orchids of Africa (1981) kpó The Slipper Orchids (1989) kpó Tessa Hedge kpó. Hennessy sɔ ɖé, bosɔ wazɔ́n dodinnanu tɔn susu gandó Flowering Plants of Africa kpó the American Orchid Society Bulletin kpó. To 1991, Hennessy yigbe nadó nyí vɔjladó basí tɔ lɛnunnunywɛtɔn ɖé to Elsa Pooley's Book, exe anaɖenamɛnu ɖé gandó atin Natal, Zuliland kpó Transkei kpó.

É dó yɛɖiɖe atin etɔn susu xya lɛdó ayihɔ́n kpé. To 1977, é ɖɔxo gándó atin sinsɛ́n lɛ go to South Africa,] to wehọmẹ he ye nọ ylọdọ <Hunt Institute for Botanical Documentation. É sɔ dó azɔ̌n etɔn xya to London, to Royal Horticulture Society, kpóɖɔ é mɔ gbeɖewema kpikpa tɔn awe yi. To godó mɛ, azɔ̌n etɔn nyí didóxya to wexɔmɛ xe yě nɔ ylɔɖɔ Smithsonian Institution. É kɔnawuɖokpɔ xɛ lɛnunnunywɛtɔ susu bo dó ogbɛ́ lɛ ai ná é yiwǎnna nukpinkplɔ́n gandó atin lɛ go. É ɖoalɔtena azɔ́nwiwa to wexɔmɛ xe yě nɔ ylɔɖɔ University of Durban-Westville to 1993.

Kpóɖɔ to enɛ godó, é sɔ gɔalɔ to wekpinkplɔ́nmɛ mɛ to wexɔmɛ xe yě nɔ ylɔɖɔ University of Natal, kakajɛ 2006. É sɔ ɖé yɛɖiɖe lɛ ɖɔ wema mɛ gandó atin susu ɖevo lɛ go, exe gɔalɔna gbɛtɔ́ nadó yɔ́n atɔ̀n voovo lɛ. To 2020, Botanical Society of South Africa naɛn ajɔ̀ nǔjɔnǔ tɔn ɖé nadó ɖɔnudó é ná azɔ̌n sinsinnyɛ xe é wa ná mɛlɛ nidó kplɔ́nnǔ gandó atin South Africa tɔn lɛ kpó yɛɖiɖe yětɔn lɛ kpó go.

Gbɛzǎn mɛɖetiti tɔn kpó Òkú etɔn kpó

[jlado | jla asisado]

To 2006, é sɛtɛn yi United States, to finɛ é nɔ Portland Oregon.

Hennessey basí matintɔ́ to azán kotɔ, Nuxwàsun oxwe 2023 tɔn, to hwenue é dó oxwe kanwe-ciɛnɛ.

Alɔdlɛndónù lɛ

[jlado | jla asisado]