Ayôdélé
|
Cet article est écrit en Gun (Gungbe) |
Ayôdélé yin hànsinọ de he wá sọn Bénin. Yinkọ etọn jọun wẹ Gloria Jemima Lawson. E yin jiji to 25 Avivọsun, 1997.
Otàn gbẹzan tọn
[jlado | jla asisado]Vuwhenu po wepinplọn po
[jlado | jla asisado]Ayôdélé yin jiji to 25 Avivọsun, 1997 to Bénin. Onọ̀ etọn wá sọn Bénin bọ otọ́ etọn wá sọn Togo. Otọ́ etọn nọ hò jinta bosọ nọ jihàn, sọn vuhwenu e húnhiho ko lẹdo e pe, to whenue e do owhe atọ́n e nọ jihàn hẹ hànjigbẹ otọ etọn tọn to ṣọṣi. To whenue e do owhe ṣinatọn, e kàn ohàn ewọ lọsu tọn lẹ gando yọpọvu lẹ, họntọnjiji, po owanyi na mẹdevo lẹ po go. To whenue e do owhe wiatọ̀n, e bayi ohàn de nado flin onọ̀ etọn he kú sọn whenue e gbẹ to pẹvi. Onọ̀ etọn kú to whenue e jlo na ji nọviyọnnu etọn pẹvi.
To whenue e fó wehọmẹ alavọ tọn godo, e zán owhe dopo to wehọmẹ alavọ Abomey Calavi tọn nado plọn ogbè, enẹgodo e sọ plọn ajọjijla to wehọmẹ alavọ tọn devo.
Azọ́n
[jlado | jla asisado]Ayôdélé po anadenamẹtọ etọn, Edison Konfo, po bẹ ogbẹ́ de jẹeji he ma do kanṣiṣa po ahọlu po, nado nọgodona aṣa po anazọ́n po, podọ nado gọalọna mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ. E ylọ ẹ dọ Ayôdélé (he zẹẹmẹdo "ayajẹ... wá whégbè ") bo wá yí ì zan taidi yinkọ oplò tọn etọn. Ayôdélé nọ zán nuhònu he yè nọ yí alọ kavi opò do hò lẹ, taidi Ogbon, he nọ saba yin hihò gbọn sunnu lẹ dali, bo nọ yin yiyizan to hùnwhẹ vodun tọn lẹ whenu.
E jì ohàn de he e ylọ dọ Kpakpato, he zọn bọ e wá mọ nunina de yí to 2017, podọ sọn whelọnu wẹ e jẹ nukọn yì ji to azọ́n etọn mẹ. E dè ohàn susu tọ́n. Delẹ to ohàn devo he e sọ detọ́n lẹ tọn wẹ Fimilè, Partager, Chéco, po Ifèmi po. Ogbè voovo lẹ mẹ wẹ e nọ jihàn do, delẹ to ye mẹ wẹ Fongbe, Mahi, Dasa, Ayọ-gbe, Flansegbe, po Glẹnsigbe po.